...Závada není na vašem přijímači...nesnažte se srovnat obraz...vysílání teď řídíme my...nastavujeme obraz horizontálně i vertikálně...můžeme vás zaplavit tisícem různých vysílacích kanálů....nebo rozvinout jen jeden obraz do křišťálového jasu....a co víc, můžeme vám vytvořit vizi čehokoliv, co je schopna pojmout vaše představivost...příští hodinu budeme řídit všechno, co uvidíte a uslyšíte...poznáte bázeň a mystérium, dosahující z nejzazších hlubin vědomí, až po KRAJNÍ MEZE...

Tento seriál hodně vybočuje z homogenní řady různých policejních, studentských či rodinných rádobydramat. Jak už napovídají úvodní titulky, tvůrci nám nechtějí nabídnou další průměrný odvar, ale něco neobvyklého, něco co tady ještě nebylo. A jak je vidět, diváci rádi u televize přemýšlí a nemusí mít vždy happy-end. Konec téměř každého dílu Krajních mezích totiž obvykle nepatří k těm nejšťastnějším. Skeptický vědeckotechnický pohled na věc či člověka se projevuje zásadně v posledních vteřinách konce epizody, který obvykle staví na hlavu všechen předchozí děj. Šokující, neuvěřitelný...tak bychom mohli co nejjednodušeji popsat, co se vlastně v našich hlavách odehrávalo po závěrečných titulkách, kdy jsme nevěřícně (ale s úsměvem) kroutili hlavami a odfrkávali, jak tohle je vůbec možné.